Pohádka „Jak víla Amálka pomáhala ježčí tlapce“ nás zavedla do podzimního lesa, na jehož kraji právě dozrávala planá jablíčka. A takové napůl uzrálé jablíčko je pro vílu velmi důležité… a také je důležité umět požádat o pomoc ve chvíli, kdy na něco sami nestačíme. Víle v pohádce pomohli ježečci, poraněná ježčí tlapka byla uzdravena a všechno dobře dopadlo. A ježci nás provázeli i při tvoření, lepili jsme bodlinky, skládali ježky z papíru, vytrhávali a nalepovali jablůňky i víly. O ježcích jsme se také dozvěděli hodně zajímavého, třeba to, kde je můžeme najít, jak přezimují, čím se živí nebo jak jim vytvořit vhodné prostředí na zahrádce. Naučili jsme se novou písničku a připomněli si i jiné, které už známe. Na začátku týdne nám přálo pěkné počasí, které jsme znovu využili a vyrazili na delší cestu za hledáním kaštanů, odměnou v cíli nám byly nejen krásné kaštany na další tvoření, ale i nová místa na hraní, která jsme cestou potkali. A ve čtvrtek se děti na chvíli proměnily na víly, ježky, sojku či měsíček a celou pohádku si samy zahrály.
Písnička:
Koulelo se, koulelo, červené jablíčko,
komu ty se dostaneš, má zlatá Ančičko?
Koulela se, koulela, dvě naproti sobě,
komu bych se dostala, než Jeníčku tobě.