Děda myšák a malý myšáček

Pohádka o úctě ke stáří a soužití generací. Tématem volně navazujeme na Den otevřených dveří, kdy se do Mraveniště přišla podívat řada babiček a dědečků, kteří zde dříve chodili do školy. I my si díky pohádce vypravujeme o tom, co rádi děláme s babičkou či dědou, co se od nich můžeme naučit, v čem nám mohou pomoci a co pro ně naopak můžeme udělat my. Zkoumáme, jak je kdo starý, jak to vlastně je s vývojem člověka a jestli je pravda, že ten, kdo je starší, je také vždycky větší… Témat a otázek k diskuzi je celá řada a každý z nás má s babičkou či dědou spojené jiné zážitky. A protože nás tím vším provází malý myšáček a jeho rodina, dostávají se nám myšky i do říkanek a tvoření a nechybí ani myší divadýlko.

V druhé polovině týdne se začínáme připravovat a ladit na nadcházející adventní období. Ve středu se děti s rodiči mohly zapojit do společného adventního tvoření – vyrobit si adventní věnec, dekoraci do oken, svíčky z ořechových skořápek nebo andílka. V kroužku si pak zpíváme a učíme se adventní píseň, která nás bude provázet v pondělí na cestě za světlem. Čeká nás totiž tradiční Adventní spirála, na kterou se těšíme a kterou už všichni napjatě očekáváme...

Písnička s pohybem:
Měl jsem myšku tanečnici, tancovala po světnici,
byla černá a bílá, každému se líbila.
Mrška byla odmalička, očka měla jak dvě sklíčka
a pod krkem mašličku, červenou jak růžičku.
Když jsem přišel ze dvorečka, točila se dokolečka,
dupla tam a dupla sem, mrskla fouskem pod nosem.