Jmenuji se Eva a jak už mé jméno napovídá miluji život. Ke všemu živému přistupuji s pokorou a vírou, že každý má na světě své místo a poslání. Právě tato životní filosofie mě přivedla i k mému studiu a předchozímu zaměstnání, jehož hlavní náplní byla péče o mentálně postižené. Tato práce mě naučila trpělivosti a otevřenosti rozvíjet i drobné dovednosti a schopnosti druhých. Dnes jsem maminkou dvou dětí. Společně objevujeme zákonitosti přírody i lidského soužití, které nás vedou k respektu ke všemu živému a odpovědnosti. Věřím, že tak jako u mých dětí, pomohu objevovat svět i Mravenečkům. Jsem společenská, mám ráda přírodu, zvířata, nejvíce žáby, houbaření, stanování, bylinky, tvoření, hudbu, lípy v květu, ráda jezdím na výlety a poznávám nová místa.

Narodila jsem se na broumovsku, kde jsem žila celý život, proto mi je příroda a pobyt v ní velmi blízký. Cítím, že návrat k jednoduchosti a splynutí s přírodními cykly je důležitý pro naše bytí a rovnováhu. K práci s dětmi jsem se poprvé dostala po mateřské, která byla takovým mým přerodem, kudy povede moje cesta dál. Pracovala jsem převážně v mateřských školkách jako asistentka pedagoga a vyzkoušela jsem si i práci ve škole. S dětmi jsem si vždy rozuměla a přála si pracovat v kolektivu lidí, kteří to mají nastavené „trošku jinak“. Respektující způsob komunikace, pocit bezpečí a život v pravdivosti je pro mě to nejdůležitější. V Mravenčí školce se těším na společné objevování, zkoumání, hraní, tvoření i jen prosté bytí. Mým největším učitelem je můj 9letý syn, od kterého se učím každým dnem. Mám ráda potkávání se s přáteli u ohně, tanec, večerní procházky při hvězdách, dobré jídlo a poznávání nových míst.

DoVolám sa Zdenka a pochádzam zo Slovenska. Po štúdiu psychoterapie v sociálnej práci moja cesta pokraćovala k štúdiu montessori pedagogiky v Bratislave i Prahe. Sprevádzanie detí od 1,5 roka do 6 rokov mi bolo krásnym učením ako žiť tu a teraz a sprevádzať deti v pripravenom prostredí bol pre mňa veľký AHA moment. Moja životná cesta pokračovala na Moravu, kde som sprevádzala dospelých na pobytoch v tme i tichu. Po presťahovaní sa do Podkrkonoš moja cesta opäť viedla k sprevádzaniu detí. Môjmu srdcu sú blízke české pesničky i riekanky nielen pre deti. Rada tvorim rukami, rada sa túlam po okolitej krajine lesmi a lúkami, rada sa smejem, tancujem, milujem bylinky, vône, rada meditujem a snažím sa žiť čo najúprimnejšie k sebe samej i ľuďom okolo mňa. Z prístupných smerov pedagogiky si vyberám to, čo so mnou rezonuje. Zmysel vidím v spájaní a prepájaní. V škôlke hovorím česky i slovensky a je to pre mňa i deti obohacujúce i zábavné.

Starám se o finance a platby školkovného v dětské skupině a rodinném centru.