Ve vzduchu je cítit něco tajemného, jakoby se někdo blížil. A my velmi brzy zjišťujeme, kdo to je. Nejdříve si přečteme příběh o Mikuláši štědrém obdarovateli, pak si zkusíme vylovit z košíku něco, co by ten štědrý pán asi mohl donést a taky si jednoho vyrobíme na špejli. Druhý den si vyprávíme, zda se u někoho Mikuláš zastavil. U nás ve školce totiž byl a nechal nám tu dopis, asi tu s ním byl i čert, který tu nechal pár uhlíků a taky andílek, který pošeptal Mikulášovi do ouška mnoho hezkého o dětech, a proto jsme od něj dostali nadílku v podobě lahodného exotického kiwi. Na oslavu tohoto svatého muže jsme si upekli a nazdobili Mikulášský vrkoč, po kterém se druhý den jen zaprášilo. Ve středu si hrajeme na andílky a vyrábíme si je. Ve čtvrtek zase zkoušíme naše výtvarné umění na krabici od mléka a ztvárňujeme čertíky. A v pátek vyrábíme perníčky, ale ne ty, co se dají hnedka zbaštit, ty jsme si napekli předešlý týden. Ale takové, které si pak budou moci zakoupit návštěvníci sobotního Markoušovického rozsvěcení vánočního stromku. A taky každý den nezapomínáme sundat jeden pytlík z našeho školkového adventního kalendáře, pokaždě máme jiné překvápko, jednou to jsou dřevění andělíčci, jindy zase sladké datličky, nebo oříšky...uvidíme, co se skrývá v těch dalších...