Podzim plyne v plném proudu, stromy se krásně barví a my máme to štěstí, že to můžeme pozorovat v tak krásném okolí, jaké Mraveniště má. V tomto týdnu navazujeme na dary přírody a rozhodli jsme se, že si upečeme chléb. Bylo však potřeba zjistit více, abychom věděli, jak na to.. Dozvěděli jsme se, že pekaři věří, že chléb má svoji duši. Zaujala nás historie chleba. Víte jak to bylo? Nejprve se žvýkala zrna, pak se pražila, o něco později se drtila, čímž vznikla první mouka, ze které se začaly dělat kaše a placky. Díky náhodě se v Egyptě zjistilo, že sluníčko má tu schopnost množit bakterie a vznikl kvásek. My jsme si také zkusili chlebík upéct. Těšili jsme se na to, že si zkusíme mlít obilná zrna. Náš mlýnek nás však vůbec neposlouchal. Mouku jsme naštěstí měli, tak jsme se vrhli do pečení. Chlebíky se nám vydařily znamenitě. To byla dobrůtka. Po pečení na nás už čekala naše mravenčí zahrada. Celou jsme jí prošli, ukázali jsme si, kde co roste a zjistili jsme co je potřeba udělat před zimou. Práce bylo dost. Děti si vybraly, že vyplejeme jeden záhon. Kluci přivezli kolečko, rýč a motyky. Vrhli jsme se na to. Práce nám šla hezky od ruky. Našli jsme dlouhatánské kořeny, ale také mnoho žížal. Jedna byla tak tlustá, jako malíček dospěláka. A v kolik žížal jsme teprve objevili v kompostu! Brzy bylo hotovo, mnoho ručiček zvládlo velký kus práce během chvilky. Je radost s vámi být.