Květinová víla

Z lučních květů jsme si uvili věnečky, namalovali obrázky, ze zahradních květů jsme vytvořili kouzelnou plovoucí zahrádku. Každý kvítek jsme bedlivě pozorovali - některý byl jako postýlka pro skřítka jiný jako kalíšek na pití nebo suknička pro vílu. Některé byly maličkaté, jiné tak veliké, že se nám ani do dlaní nevešly. Z jednoho takového se jako kouzlem vyloupla panenka Malenka - malá jako malíček, zavřeli jsme pevně okna, aby nám ji žába neodnesla - jako v pohádce. Počasí bylo hodně mokré, takže jsme viděli, že někdy jsou květinky otevřené, jindy se sklání či zavírají. Jeden takový veliký déšť i s bouřkou nás potkal na našich cestách, ale díky němu jsme objevili krásné zákoutí divokého potůčku. Cesta do školy byla dobrodružná, nezůstala na nás suchá ani nitka, a tak se tentokrát opravdu sušilo velké prádlo.