Jak to bylo s kůzlátky

Co se přihodilo kůzlátkům, která zůstala sama doma? Podařilo se jim vyzrát na zlého vlka? A jak to s nimi nakonec dopadlo? Na tyto otázky jsme tento týden hledali odpovědi v pohádce O vlkovi a neposlušných kůzlátkách. Naučili jsme se opět nové říkačky i písničky. Hráli jsme si na řemesla a přemýšleli, kdo upiloval vlkovi jazyk, co dělá mlynář, u kterého si posypal tlapy moukou a co vlastně tesá tesař, který mu usekl ocas. Také jsme si vyráběli masky kůzlátek a hráli divadlo, kde nám všechna zvířátka z pohádky rázem ožila. A tento týden si také děti tvořily keramické svícínky zdobené barevnými sklíčky, aby je měli připravené na slavnostní adventní spirálu. A protože se Káťa vrátila ze semináře s novou dovedností, mohly si děti vyzkoušet i hru na drumbeny a zjistily, že se s nimi dá kromě bubnování užít spousta zábavy. Ale hlavně jsme přivítali první sníh a tak jsme si čas venku do sytosti užili. Stavěli jsme sněhuláky, klouzali se, sjížděli kopce a také jsme trochu experimentovali s ledem. Co se stane, když ledovou kostku přineseme do tepla? A co se v ní kromě vody ještě skrývá? To všechno jsme zjišťovali a ještě mnohem víc, podívejte se na připojené fotky.

Říkačka:
Dupy, dupy, nožky, nohy,
koza Líza ta má rohy.
Trky, trky takhle trká,
do Jeníka pořád strká.