Tento týden jsme si vyprávěli pohádku o velmi zvídavém a pracovitém mravenci Toníkovi. Jak to vypadá, když mraveniště pošimrají první paprsky jarního sluníčka? V kterých chodbičkách se začne probouzet život a proč vlastně mravenečci pořád tolik pracují? A čím to je, že staví stále větší a větší mraveniště? Společně s Toníkem jsme se dozvídali odpovědi nejen na tyto otázky. V lese jsme sbírali různé materiály na stavbu našich vlastních mravenišť a stejně jako on jsme nakonec zjistili, že ne každý materiál se na stavbu hodí a že některé drží při sobě lépe než jiné. S pomocí magnetu jsme také vyráběli pohyblivé mravenečky a malovali jim cestičky a chodbičky na běhání. Tvořili jsme také včelky z olšových šištiček a v bludišti mravenčích chodbiček hledali cestu ke královně. Také jsme se dozvěděli něco o životě v mraveništi i řadu zajímavostí o mravencích. Třeba, kolik toho takový mravenec unese, kde všude mravenci žijí, kolika let se mohou dožít a spoustu dalšího. Venku pak vznikaly velmi rozmanité stavby na pískovišti a někteří z nás se věnovali jarnímu úklidu naší zahrady. Na řadu přišly i hry s míčem, skákání gumy, ale taky skákání v blátivých kalužích, běhání v lese nebo ořezávání klacíků.
Říkačka:
Mravenec má na pasece
po celý den práci přece.
Staví palác u borovic,
tam kde slunce svítí nejvíc.