Dýňovo-dušičkový týden
Ač ve školce neslavíme halloween, tak si jednu obří dýni dlabeme. Protože k podzimu neodmyslitelně patří sklizeň Dýní všeho druhu a další neodmyslitelnou částí tohoto období v roce, je vzpomínání na ty, kteří tu s námi již nejsou formou rozsvěcování svíček a proč to vlastně všechno nespojit dohromady. Společnými silami jsme si vydlabali dýňovou princeznu a z toho, co nám z dýně zbylo jsme si upekli výborný dýňový koláč na středeční svačinku. O Pěti veselých dýních si taky ve školce zpíváme a dýňové strašáky i potkáváme na jedné z našich procházek kolem kostela, kde si vesele hověli ve velké partě na zídce u popelnic. Ke kostelu se vydáváme i na samotné dušičky, aby jsme si s dětmi prohlédli hřbitov, děti si tam našly jeden z opuštěných hrobů, na kterém jsme zapálili svíčky a každý si mohl vyslat tichou vzpomínku či myšlenku kamsi k nebesům. Svíčky jsme nejen zapalovali, ale také jsme je výtvatně ztvárnili na krásných obrázcích a vyrobili jsme si měkoučkého vatového ducha. Týden to byl opět vskutku bohatý na spoustu zážitků a proměnlivost počasí. V pondělí jsme na pískovišti a po loukách běhali jen v mikinách a ke konci týdne jsme se už balili do čepic a teplých bund, každopádně jsme se měli prima.
