Přichází dušičkový čas. Mlhavá a studená rána střídá občas i sluníčko, které má ještě sílu a venku nás krásně zahřeje. Další den přichází déšť, kdy naopak zkoumáme hloubku kaluží a stav vody v potůčcích.
Povídáme si s dětmi o tom, jak slavíme Dušičky v rodinách, s čím je máme spojené. Společně rozsvěcíme svíčky v dýňovém strašidýlku, které jsme si společně vydlabali. Svíčky zapalujeme i na ročním stolku, kde se schovávají Dušinky, Dušičky a další podzimní skřítkové. Pohádkou o jednom slonovi a jeho psím kamarádovi si přibližujeme téma smutku a v malované pohádce si představujeme, jaké by to bylo, vcítit se do kůže královského slona Raži.
Jakmile vysvitne sluníčko, vybíháme ještě na kopec a pouštíme se s drakem z kopce dolů a už jen sledujeme jeho cestu na obloze....