Draci na obloze

Tento týden byl velmi kraťoučký, přesto jsem si stihli zalétat. Po oba dny jsme vyběhli na kopec nad kostel a volali vítr, aby trochu zadul a zjistili jsem - i malý větřík stačí našemu draku - velmi rychle se ho chytne a vyletí s ním do oblak. A když nefouká vůbec, máme zase my rychlé nohy, seběhneme z kopečka a drakje rázem na obloze také. A jak těmi svými pestrými barvami tu smutnou a zataženou oblohu rozveselí. Jednoho takového malého dráčka jsme si vyrobili a odnesli domů. Zdá se být maličký, ale kolik času na něm každý pracoval, to bylo opravdu obdivuhodné! Děti měly velkou trpělivost a byly zručné - stříhali jsme, kreslili, provlékali provázky a uzlovali, skládali papír do harmoniky na mašličky a znovu navazovali. A vůbec jsme si u toho nezapomněli hrát, zpívat a tančit - tedy spíš létat jako draci.