VYRÁBĚNÍ, ZPÍVÁNÍ A HRY
LETNÍ TÁBOR..aneb JAK JE DOBRÉ MÍTI KLIKU...Parta "klikařů", kteří se z nás v průběhu tábora stali, byla moc príma partička předškoláků i malých školáčků. Pro někoho byl tábor jeho první táborový zážitek a z reakcí dětí se dá tušit, že na ty další tábory, které je v budoucnu čekají, se budou těšit.
Celým táborem nás provázel flašinet z r. 1935, jeho písničky obveselovaly nejen děti, ale také obyvatele Markoušovic při našich výpravách a hrách po okolí. Kliku, kterou jsme k němu potřebovali, jsme objevili u kramářky. Kramářka ze školní půdy měla více starých kousků, ty se nám hodily nejen při pátečním bleším trhu. Náhrdelník uplakané komtesy jsme zcela nečekaně objevili v interaktivním Muzeu Pod Čepicí v Hronově, aby byl pak znovu za záhadných okolností objeven na půdě školy. Muzeum Pod Čepicí nás všechny nadchlo a zvládli bychom si tam užít klidně celý den.
Kliky byly jednou ze součástí našich veselých ranních rozcviček. Kliku jsme měli, když jsme úspěšně kličkovali mezi slunečným a deštivým počasím, třeba při cestě do keramické dílny Takafajna keramika v Markoušovicích, abychom si tam namalovali každý svůj talířek.
Dobrovolně zmoknout na výpravě a pak se společně sušit, pít čaj, krájet buřty, jíst výborný koláče od rodičů, dát si zdravé jídlo kuchařky Lídy, společně přespat na táboře, hrát hry, ve volných chvílích vyrábět třeba závěsy do větru nebo náramky, překonávat naše strachy, smutky, sdílet radosti a užít si dooost legrace, to všechno k táboru patří, teda ke "KLIKAŘŮM" patřilo a ještě něco navíc, a to si každý z nás odnášel z tábora sám v sobě...
S poděkováním všem rodičům, dětem a přáním "zdravého" školního roku...zkrátka ať máme všichni kliku!
Jani a Káťa